Kompozice byla psána na přání souboru MoEns. Doprostřed práce na ní přišla do města povodeň, s ní tma a s ní i zvláštní možnost procházet a objevovat doposud známá „osvětlená“ místa v naprosté temnotě. Podobným způsobem jsem do té doby zkomponovanou strukturu položil do ticha (tmy) a z ní nechal zesilovat (osvětlovat) jen určitá místa. Jakoby hotová skladba a na ní položený nepravidelně propustný akustický filtr. A samozřejmě vzpomínka na Charlese Ivese.